jeho zkoumáním se zabývá akustika
Zdroje zvuku
ladička
- dvě chvějící se ocelová ramena na rezonanční skříňce, jejíž rezonancí se zvuk zesílí
- ramena kmitají příčně: když ji přiblížíme ke kuličce zavěšené na vlákně, kmitá
- kmitá harmonicky s konstantní frekvencí
hudební zvuky/tóny
- periodické zvuky – zvuky hudebních nástrojů, samohlásky řeči
jednoduchý tón
- vzniká, jestliže má zvuk harmonický průběh
složené tóny
- periodické zvuky složitějšího průběhu
- např.hudební nástroje – kmitají periodicky, ale ne harmonicky
hluk
- neperiodické zvuky
Šíření zvuku. Rychlost zvuku
vt = (331,82 + 0,61{t})m.s-1
- zvuk se ve vzduchu šíří jako podélné postupné vlnění
- jeho přenos je možný jen v pružném látkovém prostředí, ve vakuu ne
rychlost zvuku
- závisí na prostředí, jakým se vzduch šíří
- ve vzduchu o teplotě t: vt = (331,82 + 0,61{t})m.s-1
- tj. pro běžné výpočty 340 m.s-1
- v kapalinách a pevných látkách větší než v plynech
ozvěna
- odraz zvuku od rozlehlé vzdálené překážky
- sluch rozliší dva po sobě následující zvuky, mezi kterými je aspoň 0,1 s
- >> tj. cca doba na vyslovení 1 slabiky >> za tu dobu zvuk urazí 34 m (17 k překážce a 17 zpět) >> při vzdálenosti 17 m od překážky vzniká 1slabičná ozvěna, při větších vzdálenostech víceslabičná
dozvuk
- vzniká při odrazu zvuku od překážek bližších než 17 m
- odražený zvuk splývá s původním, projevuje se jako prodloužení doby trvání zvuku
- rušivý v koncertních síních – zvuk se musí nějak pohltit, aby dozvuk nevznikl
Vlastnosti zvuku
výška tónu
- je určena jeho frekvencí
- u jednoduchých tónů s harmonickým průběhem určuje frekvence absolutní výšku tónu
složené tóny
- vznikají superpozicí většího počtu harmonických kmitání o různých frekvencích
- základní tón – tón s nejnižší frekvencí; určuje absolutní výšku složeného tónu
- vyšší harmonické tóny – frekvence – násobky frekvence základního tónu
- vnímáme jako jeden tón
absolutní výška tónu
- určena základním tónem – sluchem zpravidla nepoznáme
relativní výška tónu
- určena podílem frekvence daného tónu a referenčního tónu
- referenční tón – v hudbě – komorní a1 – 440 Hz
- referenční tón – v technice – 1kHz
hudební interval
- poměr frekvencí dvou tónů
- oktáva – 2:1, kvarta – 4:3
temperované ladění
- u klávesových nástrojů, 12 intervalů mezi oktávou vzdálených o půltón
- relativní výška = 1,06
přirozené ladění
- např. housle – hudební intervaly vyjádřeny poměrem celých čísel
barva tónu
- obsah vyšších harmonických tónů ve složeném tónu, způsobující, že ho vnímáme jako charakteristický zvuk
- podle něj poznáme nástroj
Hlasitost a intenzita zvuku
P = ΔE/ Δt I = ΔP/ΔS Lω = 10 log P/ P0
hlasitost zvuku
- subjektivní veličina, závisí na citlivosti zvuku
- ucho je nejcitlivější na zvuky mezi 700 Hz – 6 kHz
referenční kmitočet
- zaveden, aby se vyloučily vlivy různé citlivosti ucha – 1 kHz
- např. hlášení času v rádiu
akustický výkon
- zdroj zvuku vyzařuje energii zvukového vlnění, která je přenášena k přijímači zvuku (uchu)
- čím větší část energie zvukového vlnění ΔE se za dobu Δt přenese, tím je akustický výkon P větší
- P = ΔE/ Δt, [P] = W jednotka watt
intenzita zvuku
- když se na malou plochu ΔS přenese energie odpovídající akustickému výkonu ΔP >>
- I = ΔP/ΔS, [I] = W.m-2 jednotka watt na metr čtverečný
práh slyšení
- ucho zachytí zvuky o referenčním kmitočtu a výkonu 1 pW
práh bolesti
- ucho zachytí zvuky o referenčním kmitočtu a výkonu 1 W
hladina akustického výkonu
- poměr akustického výkonu P daného zvuku k akustickému výkonu za prahu slyšení P0 vyjádřený v logaritmické stupnici
- Lω = 10 log P/ P0 [Lω] = dB jednotka decibel
- trvalý příkon zvukové energie do ucha je škodlivý fyzicky i psychicky – hygiena pracovního prostředí, sluchátka, tlumiče výfuku aj. pomůcky
Ultrazvuk a infrazvuk
ultrazvuk
- mechanické vlnění o frekvenci vyšší než 16 kHz – vnímají psi, delfíni, netopýři
- v lékařství a technice se používají generátory
- je méně ovlivněn ohybem než zvuk, více se odráží a je méně pohlcován
- místo rentgenu: je vysílán na orgán, odráží se a je přijímán sondou, zvláštním detektorem je signál přeměněn na elektrický – po zpracování signálu počítačem je zobrazen na monitoru
- ultrazvuková defektoskopie: zjišťují se vady materiálu na obdobném principu
- ultrazvukové vibrace: vypuzování plynů z kapalin nebo tavenin, rozptylování částeček pevné látky v kapalině (vytváření suspenze), rozptýlení kapalné látky v jiné, ve které se nerozpouští, čištění součástek – brýle, jemné mechanismy
- pes – ultrazvuková píšťalka, netopýři – vydávají ultrazvukové signály, podle jejich odrazu se orientují
infrazvuk
- mechanické vlnění o frekvenci nižší než 16 Hz – dobře se šíří ve vodě
- hlas moře – dunění s několika hodinovým předstihem předpovídající příchod vlnobití
- při frekvenci blízké frekvenci tlukotu srdce škodlivý
Dopplerův jev
f1 = (1+ u/v) f f2 = (1- u/v) f <> f1 = (1 + w/v)-1f
- nastává při vzájemném pohybu pozorovatele a zdroje zvuku
- pozorovatel vnímá zvuk jiné frekvence, než je frekvence kmitání zdroje
- obrázky viz str. 93
případ A
- zdroj zvuku Z je v klidu a přijímač zvuku se pohybuje po vzájemné spojnici konstantní rychlostí u, která je menší než rychlost zvuku v (u < v)
- zdroj vysílá zvukové vlnění o frekvenci f = v/λ
- když se přijímač přibližuje ke zdroji rychlostí u, dospěje k němu za jednotku času větší počet vlnoploch
- >> f1 = u+v/ λ = f (v+u)/v = (1+ u/v) f
- když se přijímač vzdaluje, zachytí méně vlnoploch za jednotku času
- >> f2 = u-v/ λ = (v-u) f/v = (1- u/v) f
případ B
- přijímač je v klidu a zdroj se pohybuje rychlostí w (w < v) od přijímače P1 k přijímači P2
- zdroj zvuku se od přijímače P1 vzdaluje, zvětšuje se vlnová délka a vzdálenost mezi vlnoplochami
- >> f1 = v/f1 = fv/(v + w) = (1 + w/v)-1f kde f1 < f zdroje
- v místě přijímače P2 se vlnoplochy zhušťují
- >> f2 = v/f2 = fv/(v – w) = (1 – w/v)-1f kde f2 > f zdroje
rázová vlna
- když se w blíží v, nebo je i vyšší, w = v a λ2 = 0
- pojem zvuková vlna ztrácí smysl, obalová plocha vzniklých vlnoploch z obr. str. 94 vytváří rázovou vlnu
- dochází v ní k prudkému stlačení vzduchu, je v ní soustředěna energie, když dosáhne zemského povrchu vnímáme akustický třesk, škodlivý pro životní prostředí
- za lodí – když se pohybuje rychleji než proudění vody
- elektromagnetických vln – radar – vyšle vlnění, to se po odrazu změní a skládáním přijatého a vyslaného vlnění se určuje rychlost vozu
- v astronomii – určování rychlosti vesmírných objektů na základě změn vlnových délek vyzařovaného světla
nadzvuková rychlost
- vyjadřuje se Machovým číslem: např. M = 2,1 letí rychlostí 2,1 . 340 m.s-1